Na konci měsíce července mnohé z nás mimořádně potěšila zpráva o zápisu Západočeského lázeňského trojúhelníku na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Jde o obrovský úspěch všech, kteří o to více jak deset let usilovali.

Vím, o čem mluvím, protože jsem osobně v roce 2010 organizoval petici, která měla zlomit odpor tehdejšího vedení karlovarské radnice. Podstatou jejich nesouhlasu byla obava z vysokých nároků na památkovou ochranu ze strany UNESCO a zejména z omezení výstavby v centru Karlových Varů. Myslím, že neuškodí zopakovat, že památková ochrana ze strany UNESCO není vyšší než památková ochrana dle zákonů České republiky. Rozdíl je v daleko větší pozornosti a kontrole, což podle mě vůbec není na škodu.

Po zkušenosti se zápisem Hornické krajiny Krušnohoří již víme, že samotný zápis nestačí k dosažení cíle. K využití obrovského potenciálu, který tak významný statut skýtá, je třeba ještě spousta profesionální práce. Možná vás napadá otázka: „Co je tím cílem?“ Za mě zvýšit počet návštěvníků našeho kraje. Krátkodobých a zejména těch dlouhodobých. Aby se dařilo našim lázním, hotelům, restauracím, všem kulturním zařízením a volnočasovým aktivitám, kteří zaměstnávají obyvatele našeho regionu. Věřím, že ve spolupráci dotčených měst, Karlovarského kraje a destinační agentury Živý kraj se to podaří.

Ing. Marek Poledníček
zastupitel za koalice ODS/KDU-ČSL
předseda komise lázeňství, cestovního ruchu a UNESCO